Martina o své první menstruaci

Dostala jsem TO až v 15 letech. Věděla jsem, že TO holky mají a třeba necvičí, ale co TO vlastně je, jsem vůbec nevěděla a nikdo se o TOM nebavil.

Takže, když jsem TO dostala já, v malém žižkovském bytě mé babičky na vánoční oslavě 25. prosince, myslela jsem, že umírám. Naštěstí jsem byla tak vyděšená, že když jsem vycházela ze záchodu, uviděla mne má starší sestřenice a zeptala se, co mi je. Byla jsem bílá jako stěna a vypadala hrozně. Tak jsem jí s příslušnou vážností sdělila, že asi umřu, protože ze mne teče krev. Sestřenice mi řekla, že se mám uklidnit, že jsem TO dostala a že si budu muset vzít vložku. Sice se mi ulevilo, že neumírám, ale byla jsem naprosto zmatená. Víc už jsem se nedozvěděla. Prvních pár let mi bývalo někdy hodně zle, seděla jsem ve škole na záchodě, omdlívala a myslela si, že to nepřežiju.

Teprve ve svých 39 letech jsem si prošla rituálem MENARCHÉ – uctěním první menstruace a přivítáním do světa žen. V rámci tohoto krásného obřadu jsem si spontánně napsala, co bych tehdy ráda slyšela, kdybych měla možnost svou první menstruaci takto oslavit v kruhu žen.

Milá ženo Martino,

vítáme Tě mezi námi, v kruhu žen, kam ode dneška patříš. Jsme rády, že jsi mezi námi. Být ženou je krásné. Žena je nádherná bytost, její tělo je posvátný božský chrám, který si zaslouží být uctíván a respektován.

Právě teď nastupuješ na svou novou cestu životem a my bychom Tě rády provázely, poskytly Ti podporu, pokud budeš potřebovat. Budeme rády, když s námi budeš sdílet své prožitky, stejně tak jako my je budeme sdílet s Tebou. Je ještě hodně toho, co je třeba, aby ses naučila. Každá z nás si tím prošla. Neboj se toho, jaká jsi, protože jsi úžasná bohyně a my Tě takovou vidíme. Je v pořádku se rozhodovat podle sebe a Ty jediná máš na to právo.

Očekávej od svého muže, že Tě bude milovat takovou, jaká jsi, bude respektovat Tvá rozhodnutí a ctít bohyni v Tobě.

Tvá menstruační krev je dar, se kterým jsi dostala dar plodnosti.

Život je velká oslava. Oslav svůj život a své ženství.

Žehnáme Ti!

Možná jsou některá slova příliš vznešená, byl to rituál, mě bylo 39 let a už ne 15, a tak jsem to vnímala. Vím ale zcela jistě, že bych v těch 15-ti chtěla slyšet, že někam patřím, že nejsem sama, že je vše v pořádku, že to zvládnu, že jsem úžasná bytost, která o sobě může rozhodnout a zaslouží si respekt. A také bych chtěla slyšet, že menstruace není TO, ale velký dar, i když nás někdy otravuje a bolí – stejně tak jako nás někdy otravují děti a bolí láska…

Není to jenom první menstruace, kterou bychom měly slavit. Těchto mezníků v životě ženy je víc a právě jejich oslava nám umožní si uvědomit, kdo jsme, kde se ocitáme a co vlastně chceme. Tento krásný rituál dodá naším životům radost, smysl, pocit sounáležitosti a řád.

Právě proto jsme se s mou kamarádkou Helenou rozhodly věnovat ženám, ženským kruhům a přechodovým rituálům. A jak řekla naše milá přítelkyně: nejsme žádné ezotety, bereme věci s nadhledem a vtipem.

Martina Jelicic